Epidemie
Velká epidemie nebo pandemie, jako byla covidová pandemie, se od běžné sezónní nemoci liší především rozsahem. Během krátké doby může onemocnět velké množství lidí a úřady mohou omezit pohyb osob nebo provoz škol, obchodů a služeb. Taková situace není běžná, ale vyplatí se na ni myslet předem.
Nejde přitom jen o samotnou nemoc. Může se stát, že budete muset několik týdnů zůstávat převážně doma, ať už onemocníte, nebo ne. Pomůže mít zásobu jídla a léků, základní ochranné pomůcky, trochu hotovosti a domluvený způsob, jak si s rodinou a sousedy vzájemně pomoci.
Na této stránce najdete, co mít doma připravené, jak fungovat při omezeném pohybu, jak se chránit před nákazou, postarat se o nemocného a poznat, kdy vyhledat lékařskou pomoc. Běžné nemoci, jako sezónní chřipka nebo střevní infekce, většina domácností zvládne bez zvláštní přípravy. I v těchto případech se ale hodí vědět, jak o nemocného pečovat. V případě pochybností se řiďte doporučením lékaře a aktuálními pokyny hygienické stanice.

Spouštěč
- Hygienická stanice, ministerstvo zdravotnictví nebo vláda oznámí rozsáhlou epidemii nebo pandemii.
- Úřady omezí pohyb osob, zavřou školy nebo omezí provoz obchodů a služeb.
- Zprávy mluví o rychle přibývajících nemocných a přetížených nemocnicích.
- Někdo z domácnosti onemocní nebo se ocitne v karanténě.
Co u nás hrozí
- Omezený pohyb. Může být omezené vycházení, zavřené školy, firmy a služby. Do práce, do obchodu nebo za lékařem se nemusí dát chodit jako dřív.
- Nemoc v domácnosti. Onemocnět mohou i všichni členové domácnosti najednou a chod domácnosti se tak výrazně zkomplikuje.
- Nedostatek zboží. Některé zboží, hlavně ochranné pomůcky, dezinfekce a některé léky, může být dočasně vyprodané.
- Přetížené zdravotnictví a služby. Ordinace pracují omezeně a čekací doby se prodlužují. Kvůli nemocnosti může omezeně fungovat i doprava, obchody nebo úřady.
- Samota a psychická zátěž. Dlouhé týdny doma těžce nesou hlavně osamělí lidé a senioři. Pomáhá pravidelný kontakt po telefonu.
Jaká rizika hrozí právě u vás, najdete na stránce Rizika u vás. Aktuální informace o nemocech vydává Státní zdravotní ústav a krajské hygienické stanice.
Postup: první dny epidemie
- Informace berte z ověřených zdrojů, třeba ze Státního zdravotního ústavu, z hygienické stanice, z ministerstva zdravotnictví nebo z veřejnoprávních médií. Neověřené zprávy dál nešiřte.
- Zjistěte, co se aktuálně nařizuje a doporučuje, a řiďte se tím.
- Zkontrolujte zásoby a v klidu doplňte, co chybí: trvanlivé jídlo, léky, hygienu. Nenakupujte panicky do zásoby ve velkém, aby zboží zbylo i pro ostatní.
- Vyzvedněte přiměřenou hotovost a doplňte léky, které pravidelně užíváte.
- Domluvte se v rodině a se sousedy, kdo bude zajišťovat nákupy a pomoc, a ujasněte si, jak budete v kontaktu.
- Připravte domácnost na delší pobyt doma: kdo kde pracuje a učí se, jak bude fungovat internet a jak se rozdělí povinnosti.
- Zaveďte pravidelné mytí rukou a větrání a připravte si roušky nebo respirátory na nutné cesty.
- Pokud někdo onemocní, postupujte podle části Když někdo onemocní.
Život doma při omezeném pohybu
Jídlo a nákupy
- Zásoby jídla spotřebovávejte postupně. Využijte i potraviny v mrazáku a ve spíži a nakupujte hlavně trvanlivé věci.
- Nákup za vás může obstarat soused, příbuzný nebo donáška. Platbu řešte hotovostí v drobných nebo převodem, platební kartu ani PIN nikomu nepůjčujte.
- Donášku a balíky můžete převzít bezkontaktně, třeba před dveřmi. Přenos nákazy obaly je málo pravděpodobný, proto stačí si po převzetí umýt ruce.
Práce, škola a domácí režim
- Zjistěte u zaměstnavatele a ve škole, jak funguje práce a výuka na dálku. Mějte nabité zařízení, funkční internet a záložní připojení přes mobilní data. Ve scénáři Výpadek služeb najdete víc.
- Držte pevný denní řád s pravidelným jídlem, spánkem a pohybem v bytě nebo na zahradě.
- Pro děti si připravte knihy, hry a činnosti, které zaberou čas bez obrazovky.
- Venčení psa řešte podle aktuálních pravidel, krátce a bez kontaktu s cizími lidmi.
Kontakt s blízkými a psychika
- S rodinou a přáteli buďte v pravidelném kontaktu po telefonu nebo videohovorem, zvlášť s osamělými lidmi a seniory.
- Omezte dlouhé sledování zpráv, stačí vybrat si ověřený zdroj a číst ho jednou dvakrát denně.
- Pokud vás situace psychicky zatěžuje, promluvte si s blízkými nebo s lékařem.
Ochrana a hygiena
- Ruce si myjte mýdlem a vodou nejméně 20 sekund, hlavně po příchodu domů, po kontaktu s nemocným a před jídlem. Když není voda, použijte prostředek na ruce na alkoholové bázi podle návodu.
- Při nutných cestách mezi lidi a při ošetřování nemocného používejte respirátor, který dobře přiléhá, nebo roušku. Jednorázové kusy po použití vyhoďte.
- Po příchodu domů se převlečte z venkovního oblečení, umyjte si ruce a odložte věci, které jste měli venku, na jedno místo.
- Často se dotýkané povrchy, třeba kliky, vypínače a mobil, otírejte běžným čisticím prostředkem. Dezinfekci používejte podle návodu, větrejte a držte ji mimo dosah dětí.
- Místnosti často a krátce větrejte.
Když někdo onemocní
- Nemocný zůstane doma a nechodí do práce, školy ani na veřejná místa, dokud se mu neuleví.
- Pokud to jde, nemocný se zdržuje v samostatné, dobře větrané místnosti a drží zavřené dveře.
- Všichni si často myjí ruce mýdlem a vodou nejméně 20 sekund, hlavně po kontaktu s nemocným.
- Nemocný kašle a kýchá do kapesníku na jedno použití nebo do rukávu a kapesník ihned vyhodí do pytle na odpad.
- Nemocný má vlastní ručník, nádobí a ložní prádlo a nic z toho nesdílí s ostatními.
- Nemocný hodně pije, odpočívá a jí lehkou stravu. Několikrát denně si měří teplotu.
- Před návštěvou lékaře nejprve zavolejte a popište příznaky. Do čekárny nejděte bez domluvy.
- Nákup zajistí někdo další, nebo ho objednejte s donáškou, aby nemocný nechodil mezi lidi.
Oddělení a hygiena
- Nemocný by měl mít podle možností vlastní koupelnu. Pokud ji nemáte, používá ji naposledy a po něm se důkladně uklidí.
- Při kontaktu s nemocným si mohou jeden nebo oba nasadit respirátor nebo roušku.
- Místnost často větrejte, aspoň několikrát denně a krátce, a mějte přitom zavřené dveře do zbytku bytu.
- Zvířata držte od nemocného dál.
Péče o nemocného
- Nemocnému nabízejte pravidelně tekutiny po malých dávkách. Při průjmu a zvracení se hodí rehydratační roztoky z lékárny.
- Jídlo má být lehké a nedráždivé, v menších porcích.
- Teplotu a celkový stav sledujte několikrát denně. U některých nemocí může být užitečný i oxymetr na měření saturace kyslíku, hlavně u rizikových osob.
- Léky na horečku a bolest berte podle příbalového letáku nebo rady lékaře či lékárníka. Antibiotika na virové infekce nepomáhají. Kyselinu acetylsalicylovou nedávejte dětem a dospívajícím do 16 let při horečnatém onemocnění, hrozí vzácný, ale vážný Reyův syndrom.
- Dětem a lidem s chronickou nemocí dávejte léky jen po poradě s lékařem.
Úklid, prádlo a odpad
- Nádobí nemocného umyjte běžným mycím prostředkem na nádobí nebo v myčce.
- Znečištěné prádlo perte při nejvyšší teplotě, jakou prádlo snese, ideálně nad 60 °C. Při manipulaci používejte jednorázové rukavice a po ní si umyjte ruce.
- Kapesníky a další odpad vkládejte do pytle, pevně ho zavažte a dejte do dalšího pytle, teprve ten vyhoďte.
- Povrchy, kterých se nemocný dotýká, třeba kliky, vypínače a toalety, otírejte běžným čisticím prostředkem.
Kdy hledat lékařskou pomoc
Většinu běžných infekcí zvládnete doma. Vyhledejte lékaře, když příznaky přetrvávají nebo se zhoršují. Hodnoty níže jsou orientační a pocházejí z letáku lékařské odborné společnosti o chřipce, vždy je zvažte s lékařem.
Kontaktujte lékaře
- Teplota nad 38,3 °C, která neklesá ani po lécích.
- Potíže bez zlepšení déle než 3 až 4 dny.
- Tmavá moč nebo velmi málo močení.
- Pokud patříte do rizikové skupiny, kontaktujte lékaře i při lehkém průběhu.
Volejte 155 nebo 112
- Pocit nedostatku vzduchu nebo zrychlené dýchání.
- Neschopnost pít nebo příznaky dehydratace.
- Zmatenost nebo porucha vědomí.
- Saturace kyslíku 90 % a méně (pokud ji měříte).
Do rizikové skupiny patří lidé nad 65 let, lidé s chronickou nemocí plic, srdce, ledvin, jater nebo s cukrovkou, vysokým tlakem či obezitou, lidé s oslabenou imunitou, těhotné ženy a děti do 2 let.
Izolace a karanténa
- Izolace se týká nemocného, karanténa zdravého člověka po kontaktu s nemocným. Obě může nařídit lékař nebo krajská hygienická stanice.
- Pravidla se v čase mění, proto si aktuální podmínky ověřte na webu Státního zdravotního ústavu, krajské hygienické stanice nebo u praktického lékaře.
- Při nařízené karanténě nebo izolaci nechodíte do práce ani do školy a řiďte se pokyny hygieniků. Zeptejte se zaměstnavatele, jak se v takovém případě postupuje.
- Nákupy zařiďte přes příbuzné nebo sousedy, případně objednejte donášku a nechte ji před dveřmi. Doma se řiďte radami z části výše.
Děti, senioři a sousedé
- Dětem a seniorům věnujte při nemoci zvláštní pozornost. Hlídejte pití, teplotu a to, jestli se stav nezhoršuje.
- Nemocným a starším sousedům nabídněte pomoc s nákupem nebo vyzvednutím léků. Při nákaze v domácnosti se k nim raději nechoďte osobně a volejte jim.
- Pokud pečujete o rodiče, domluvte předem, kdo se o ně postará, když onemocníte vy. Víc najdete ve scénáři Něco se stane s rodiči.
- Ve škole a ve školce se řiďte pokyny zařízení a hygienické stanice.
Zásoby při epidemii
Základ je stejný jako u ostatních scénářů (viz Co mít doma). Počítejte s delší dobou, kdy nebudete moci často nakupovat. Pro epidemii navíc:
- respirátory nebo roušky pro všechny členy domácnosti, i náhradní
- prostředek na ruce na alkoholové bázi, mýdlo a čisticí prostředky
- jednorázové kapesníky, rukavice a pytle na odpad
- hygienické potřeby, toaletní papír a potřeby pro děti
- léky na horečku a bolest vhodné pro dospělé i děti, rehydratační roztoky z lékárny a pravidelně užívané léky aspoň na několik týdnů
- teploměr, ideálně dva, a oxymetr, pokud máte v domácnosti rizikového člověka
- trvanlivé jídlo, včetně lehkého jídla pro nemocné, například vývar, rýže nebo sušenky
- přiměřená hotovost v drobných
- krmivo a podestýlka pro zvířata
- zábava pro děti i dospělé, knihy, hry, nabité zařízení, powerbank a záložní připojení k internetu
- seznam telefonních čísel na praktického lékaře, dětského lékaře a krajskou hygienickou stanici
Co se opravdu stalo
| Událost | Co se stalo |
|---|---|
| Česko, jaro 2020 (první vlna covidu-19) | Pohyb osob byl omezen, zavřely se školy a řada obchodů a služeb a dlouho chyběly roušky a respirátory. Lidé si je šili sami a nakupovali přes sousedy. |
| Česko, prosinec 2022 (chřipka a respirační nemoci) | V letech 2020 a 2021 byla chřipka kvůli protiepidemickým opatřením vzácná. V prosinci 2022 se vrátila silnější vlna. Zemřelo 12,2 tisíce lidí, zhruba o 1 500 víc než v běžném prosinci (náš přepočet z údajů ČSÚ). ČSÚ to přičítá hlavně chřipce a dalším respiračním nemocem: na prosinec připadlo 81 % všech úmrtí na chřipku za rok 2022, před covidem to byla asi 2 %. |
Společné je, že největší zátěž dopadla na zdravotnictví a na nejzranitelnější lidi. Domácnostem pomohly zásoby, informace z důvěryhodných zdrojů a vzájemná pomoc sousedů.
Příprava předem
- Doplňte domácí lékárničku a zásoby z části výše. Zkontrolujte data použitelnosti léků.
- Mějte doma přiměřenou hotovost v drobných, kdyby bylo nutné platit za nákup, který vám obstará někdo jiný.
- Domluvte se se sousedy a příbuznými, že si v nemoci a při omezeném pohybu pomůžete s nákupem a vyzvednutím léků.
- Domluvte se v rodině, kdo se postará o děti nebo seniory, když onemocníte vy.
- Zjistěte u zaměstnavatele a ve škole, jak funguje práce a výuka na dálku.
- Zapište si čísla na praktického lékaře, dětského lékaře a krajskou hygienickou stanici a mějte je na dosah.
- Naučte se postupy z této stránky, hlavně oddělení nemocného a hygienu rukou, a procvičte je s dětmi.
- Sledujte informace od Státního zdravotního ústavu a krajské hygienické stanice a přečtěte si část Varování a informace.